Kopírovat a používat jakýkoliv materiál ze stránek zerho-galerie.cz je možné pouze po předchozím písemném souhlasu majitele stránek.

Rozhovor s Bc. Michalem Doleželem

 Před několika dny jsem přijal pozvání na Krajský úřad jako zástupce Brněnské Drbny, a také školního parlamentu. Měl jsem zde možnost udělat rozhovor s Bc. Michalem Doleželem, předsedou Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Zeptal jsem se ho na pár otázek ohledně parlamentu ve školství a jeho obsáhlé odpovědi mě velice překvapily. 

JAKÝM ZPŮSOBEM JSTE SE DOZVĚDĚL O ŠKOLNÍCH PARLAMENTECH?  

„Samozřejmě už vím dlouho, že existují školní parlamenty. V době mého studia existovaly na středních školách, na mé však žádný nebyl. Parlamenty byly zakládány i na školách základních, kde jsem se na něm nějakým způsobem podílel. Nyní si z hlediska mého angažmá v Krajském zastupitelstvu osvěžuji znalost školních parlamentů díky jejich práci a rád bych navázal užší spolupráci především s parlamenty středních škol.“ 

JAKÝ MÁTE NÁZOR NA KRAJSKÝ PARLAMENT DĚTÍ A MLÁDEŽJIHOMORAVSKÉHO KRAJE? 

„To je zajímavá otázka, dá se na ni odpovědět různě. Samozřejmě jsem velmi rád, že Krajský parlament existuje. Dokonce bych řekl, že funguje velmi dobře a to mě moc těší. Těší mě také to, že nejsme v situaci, kdy by bylo nutné přicházet pouze s nápadem zřídit školní parlamenty, ale že jsou již etablovány. Mrzí mě pouze to, že Krajský úřad jako zřizovatel škol si zatím nebyl schopen vzít tyto studentské parlamenty do značné míry za své a podporovat je finančně či jakkoliv jinak, nebo je rovnou zřizovat.“  

JAK BYSTE PODPOŘIL ROZVOJ PARLAMENTU VE ŠKOLÁCH?

Já bych ho podpořil právě tím, že bych v rámci Krajského úřadu nechal parlament zřídit. Respektive bych stávající parlament, který funguje pod jiným zřizovatelem, než je Krajský úřad, překlopil pod Jihomoravský kraj, pod zřizovatele středních škol. Tím by se mohlo docílit toho, že by studenti i školy byli motivováni k zakládání svých parlamentů. Předsedové nebo jiní vyslanci školního parlamentu by byli zároveň členové Krajského parlamentu. Byli by seznámeni s chodem úřadu, s věcmi, které se dějí v oblasti školství, motivací by pro ně byly také finanční prostředky k realizaci svých projektů, o kterých by se hlasovalo, a podobně.“ 

JAKÁ JE MYŠLENKA SPOLUPRÁCE KRAJSKÉHO ÚŘADU A PARLAMENTU DĚTÍ A MLÁDEŽE, PŘÍPADNĚ JINÝCH STUDENTSKÝCH PARLAMENTŮ? 

„Jak už jsem řekl, chtěl bych, aby byl studentský parlament zřizován Jihomoravským krajem. Věřím, že se mi to povede prosazovat a pokud ne, tak určitě navážu spolupráci se studentskými parlamenty škol a s Krajským úřadem. Myšlenka spolupráce je taková, že by se parlament účastnil zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, v němž jsem předsedou, a který navštěvuje jednotlivé školy v kraji. Studenti by viděli, jak to funguje při zasedání výboru, prezentovali by svůj pohled na školu nebo své potřeby. Dále by se seznámili s dalšími studenty a studentskými parlamenty, byly by organizovány společné akce. To, co jsem teď uvedl, jsou pouze maličkosti, mnohem smysluplnější mi přijde zřídit parlament na krajské úrovni pod Krajským úřadem a všechny tyto aktivity by byly nedílnou součástí tohoto velkého konceptu.“ 

JAKÝ PŘÍNOS MÁ PODLE VÁS PARLAMENT VE ŠKOLSTVÍ?  

Já si myslím, že trojí. Jednak je to pro členy parlamentu obrovská zkušenost, zejména pro předsedu. Když ji dokáže využít, může ho výrazným způsobem obohatit.  Na Parlamentním dni jsem viděl, že studenti, kteří jsou v parlamentu delší dobu aktivní, velmi dobře vědí, jak definovat smysl parlamentu, jak čerpat zkušenosti, co vše lze skrz něj ovlivňovat a uskutečňovat. Tyto zkušenosti mohou v pozdějším věku uplatnit ve svém zaměstnání nebo při své politické a jiné společenské angažovanosti. Další výhodou je seznámení studentů s úřadem, s politickou reprezentací, s principy demokracie – naučí se toleranci, prosadit se ve skupině lidí, argumentovat a zároveň vnímat názory ostatních. Posledním přínosem je schopnost studentů se v týmu dohodnout na smysluplných projektech, prosadit si jej u vedení školy. To může studenty mnohem více motivovat v dalších činnostech.“  

 JAK BY PODLE VÁS MĚL VYPADAT IDEÁLNÍ ŠKOLNÍ PARLAMENT?  

„Ideální stav vidím v tom, kdy parlament ve škole vůbec je a funguje. Jak už jsem říkal, na mé střední škole parlament nebyl, což je podle mého výraz neideálního stavu. Součástí školního parlamentu měla být dobrá komunikace s vedením školy, měl by fungovat podle principů demokracie a měl by být schopen si občas něco prosadit. To je podle mě ideální stav.“  

JAKOU PRAVOMOC BY MĚL MÍT KRAJSKÝ PARLAMENT DĚTÍ A MLÁDEŽE VGLOBÁLNÍM MĚŘÍTKU?  

„To je zajímavá otázka. Je jasné, že každý člen parlamentu bude chtít využít statut parlamentu k něčemu jinému. Někdo k tomu, aby vznikl na školní chodbě automat na nápoje.  Další budou chtít prosadit zkvalitnění prostoru před školou, hřiště, zázemí školy. Toto všechno jsou legitimní požadavky, takže pokud si je studenti prosadí u vedení školy, mohou se uskutečnit. Jen je potřeba zohledňovat finanční prostředky. Jiní studenti budou chtít využít parlament k tomu, aby se zkvalitnila výuka. To jsou podle mě mnohem závažnější otázky, které dávám do kontextu s dnešními úvahami o školství. V dnešní době se objevují otázky o tom, jestli školní systém, který je nastaven už řadu desítek, možná stovek let, nejde mnohdy jiným směrem, než dnešní dynamický a vyvíjející se svět. V kontextu těchto globálnějších otázek si myslím, že tyto požadavky studentského parlamentu by měly být brány velmi vážně. Například studenti přijdou s tím, že v informatice se učí věci, které se dnes dělají jiným způsobem nebo se třeba za pár let nebudou vůbec používat. Pokud je ředitel natolik osvícen, měl by smysluplné názory studentů brát vážně a právě k tomu by měl sloužit studentský parlament. Když se bude parlamentům naslouchat a upravovat systém podle jejich názorů, mohou být přínosné.“ 

 

Leave a comment